cd
ce



MENU




Nasadit okovanou masku,
plakat nad něčím, co není,
čekat až hrom uhodí do blesku,
doufat, že se něco změní.

Obklopen temnotou,
bouře nezuří jen venku,
prázdnem a samotou,
v rukou drtit prázdnou sklenku..

Duben 2010

Učitelský sbor a jiné obsazenstvo našeho ústavu.. část první

28. dubna 2010 v 18:23 | Ziky O. |  Milý Deníčku...
Milí čtenáři, vítejte. Seznámím vás.

Náš Ledenický ústav se dělí na dva pavilony - malý a velký (och, jak překvapivé, že?).
Na malém se nachází první stupeň a na velkém ten zbytek.
Mě osobně to trošku mate, jelikož žáci páté třídy jsou již na velkém pavilonu,
tedy otravují nás - druhý stupeň.

Mnoho učitelů (i žáků, buďme upřímní) již řeklo (popřípadně neřeklo, ale myslí si),
že jim připadá, že tahle škola je nějaká zvláštní a né normální.
Kompletně všechny třídy druhého stupně jsou nazývány "nejhoršími",
ale my osmáci víme, že horší zřídili než nás tady nenajdete.
Bude vám muset stačit fakt, že naše třída není žádný kolektiv.
A to nás tam je, prosím pěkně, jen devatenáct.


Quidquid latine didum sit, altum videtur..

28. dubna 2010 v 16:13 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Quidquid latine didum sit, altum videtur..

Tajemství skryté v brýlích

24. dubna 2010 v 16:13 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Tajemství skryté v brýlích..
dozví se ho jen ti, kdož mají schopnost naslouchat očima.

Milovat či být milována? Psychicky či fyzicky? Raději být dál děvka

23. dubna 2010 v 7:05 | Ziky O. |  Vrah
Na kolik až mohou být mé myšlenky zvrácené?
Jde o... něco na styl kovů, o přitažlivost.

Možná jde o mé momentální myšlenky,
možná jde jen o zápisek do budoucna,
možná ani žádný zápisek není, co říkáte?


Fontána

22. dubna 2010 v 21:22 | Ziky O. |  Psáno centropenem
Seděla jsem na okraji fontány a dívala se do Slunce.
Oslepnout? Hloupost!
Když mě omrzel žár slunečního svitu, upoutala mě právě ta již zmíněná fontána,
stojící před naší školou na něčem, čemu tamní občané hrdě říkají náměstí.


Vstup do Říše Divů

21. dubna 2010 v 20:06 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Vstup do Říše Divů.
Otevři, pokud nemáš strach. Stačí otevřít, doufat a věřit..

Šrám

21. dubna 2010 v 19:51 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Šrám - nejen na gatích, ale i na duši

Nacházení sebe sama, své minulosti a kousek z přítomnosti

21. dubna 2010 v 18:29 | Ziky O. |  Milý Deníčku...
"Čokoláda, Cigára a mrtvé Nintendo".. jak já zbožňuju tenhle žánr.
Ale opravdu, nejsem úchyl ani nic podobného. Ach Bože!
Víte lidi, jak mi "tyhle" povídky chyběly? Už se cítim zase jako já.
Poč se mé (vůbec ne zvrácené) myšlenky vracejí zpět v čase?
Proč se vracejí zpět k "nim"?
A ta poslední otázka, kterou si dovolím položit - tak lesba, nebo gay?
Každopádně, do Děčína jedeme bez ohledu na psychopatickou (ani žádnou jinou) orientaci.
Alespoň doufám.

Třeba já jsem na.. hmn, tak mě napadá.. nejspíš koroduji.
Ale předně toho motám hodně dohromady.
Víte, já nemám ráda guláš - to bude ten důvod.


v kostkách

20. dubna 2010 v 22:39 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Věříte v kostky??
Je jen na vás jestli uvěříte faktu,
že tyto několika milimetrové záležitosti
vám mohou změnit celý život.

Hazard? Ne tak zcela.
Zcela hovno. Bez dovolení, bez prominutí.

Mimochodem; kostka - takové divné slovo, že?

Snílek či Realista?

18. dubna 2010 v 22:09 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Snílek stojící nohama pevně na zemi,
či Realista s hlavou v oblacích?
To je Ziky - obojí a zároveň ani jedno..

Cesta někam jinam, někam dál - hlavně pryč..

18. dubna 2010 v 18:29 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Jednou opustí hnízdo, odletí do neznáma.
A bůhví jak dopadne..
Potřebujete snad nějaké další komentáře a proslovy?

I'm God - Jsem Bůh

16. dubna 2010 v 6:37 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Já jsem Bůh a mám Zemi na dlani. Teď je čas na motlitbu, pokloňte se vy sráči!
Jak jinak vyjádřit moje myšlenky a pocity, než fotoaparátem?
Slov je moc, až příliš, ale pro mě nestačí.
Chovám se povýšeně - ale to Bohové dělají no ne?

liar - lhář

13. dubna 2010 v 20:27 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Já jsem sice lhář, ale znám i horší.
Horší, přesto obdivuhodné tvory, kteří nemají výčitky svědomí.
Lidé s psychickou poruchou nebo dokonaleji vyvynuté bytosti?
Těžko říct, obojí vede k jistému zániku, nemám pravdu?

Spravedlnost, nespravedlnost, pobouřenost a další

10. dubna 2010 v 12:39 | Ziky O. |  Milý Deníčku...
Je něco kolem jedenácté hodiny polední, řekla bych. A já začínám psát.
Jsem pobouřená, ale k tomu až za okamžik.

Sedím tady, ve svém pokoji. Topení naplno, okno dokořán.
Repráky jen mírně zesílené,
muzika stvořená skupinou Ador Dorath
jen přidává této krásné a klidné atmosféře.
Před sebou mám plechovku jahodového kompotu.

A jen tak mimochodem též pracovní sešit z českého jazyka.
Moje myšlenky se schylují ke straně šedesáté druhé, ke cvičení číslu dvě.
Ehmn, cituji "Jste rádi na světě? Doufám, že ano. Napište 10 důvodů, proč:"
a deset volných linek pod tím. Tedy už ne volných.
Opíši vám sem jejich obsah. A jsem pobouřena.


Záležitosti týkající se "rodiny"

8. dubna 2010 v 7:07 | Ziky O. |  Milý Deníčku...
Uvažuji.
Jistě, i já mám svojí rodinu. Skládá se z Davídka, Denisky, Marcelky, Rasisty a Natálky,
k nimž se nějak přifařil i Retard s Helmutem.
Žijí v jedné z poliček u mě doma v pokoji - v Pelhřimově.
Tedy až na Davídka, ten je někde tady "doma", ale netuším kde přesně.
On to je hrozný tulák víte?
To nahoře je on, Davídek.

Ale kromě mojí biologické rodiny mám ještě jednu, tu normální co má každý.