cd
ce



MENU




Nasadit okovanou masku,
plakat nad něčím, co není,
čekat až hrom uhodí do blesku,
doufat, že se něco změní.

Obklopen temnotou,
bouře nezuří jen venku,
prázdnem a samotou,
v rukou drtit prázdnou sklenku..

Všední problémy nevšední puberťačky

19. května 2010 v 19:54 | Ziky O. |  Milý Deníčku...
Nevšední se pro mě stalo všedním.
A všední zůstalo všedním.
A já zůstala všedně nevšedná.
Ale tohle probereme jindy, co na to říkáte?

Lehnout na postel a doufat, že se problémy sami vyřeší.
Vzít si "Holky na vodítku" a číst příběh feťačky.
Nechat svojí hlavu zaplnit myšlenkami o drogách míso myšlenek o životě.
Jakej v tom je rozdíl? Tak kurva jakej?!


Jen tak mimo původní téma, když už sem u tej feťačky, u drog.
Dokázali byste si zkurvit život drogama?
Jeden šílenec mi napsal ne. Ale to je o ničem.
Já přícházím na to, že mi rozumí málokdo.
A s tím, kdo by mi rozumět mohl, se nehodlam vybavovat o tom,
co potřebuju aby někdo pochopil.

Ale stejně. Když byste se dostli k možnosti si něčeho šňupnout nebo píchnout..
co byste udělali? Buď jste znechuceni nebo nadšeni.
Nebo na rozpacích. Kdo by se nenervoval, kromě psychicky labilních?
Buď odmítnete a jdete dál, obávajíc se, jestli se při očním kontaktu nelze nakazit HI
a jestli vám neušpinili oblek, když máte tu důležitou pracovní schůzku.
A nebo se zamyslíte (není důležité) a přijmete, experimentálně.

Nejsem schopná říct, co bych udělala. Sem přesvědčená, že závislost pro mě neexituje.
Závislot jiná, než je hudba. Zkusit, popřípadně pokračovat ale skončit, až budu chtít.
Ale kdo ví, jak by to skončilo? Takže neriskovat.
Cha! Já a neriskovat?
Nechci si drogama kurvit život, ale popis "rauše" je velice lákající.
Nebojte se, nemam v plánu si jít koupit gram koksu za tři litry (který nemam)
nebo tak něco. Dokonce nekouřim a ni nepiju.
Že bych byla děvka se taky říct nedá (v jistém slova smyslu).
Uzavírám tohle téma na někdy jindy, ale určitě se o něm ještě hodně zmíním.

Každopádně - lehnout na postel a doufat, že se problémy vyřeší sami.
Jakýmkoli způsobem. Jenom mě do toho nezatahujte.
Je mi jedno jak se co bude vyvíjet nebo jak co dopadne.
Jenom mě do toho netahejte.
Dobrý den, prosím, děkuji, sbohem. Tečka, konec.
Nic víc nechci, nic víc nepotřebuji. Kromě sluchátek.

Výstřednost? Jak jinak. Mojí hudbu nejspíš začli tolerovat.
Nebo sem jí začala poslouchat moc potichu, těžko říct.
Ale to, že si jednou do tejdne vezmu tak strašně výstřední věci
(konkrétně a do detailu; černobílý korzet, bíločerný šátek kolem krku,
krákou sukni na kterou si dám poloprůhlednou krajkovanou, síťovaný silonky,
jednu pruhovanou černobílou nadkolenku a číny vysoký skoro ke kolenům)
je nepřípustný.
Vypadam jak štětka, děvka, kašpar, šašek,
strašák do zelí, dement a bůhví co všechno.
Každopádně je mi předhazováno,
že i mirka (Tolerantní) se oblíká líp (normálnějc) než já.
A co jako? Začíná mě to nepatrně srát, protože já NEJSEM Mirka (Tolerantní).

Tomu věnuji pár následujících řádků.
Daly by se nazvat "rozdíly mezi Ziky a Tolerantní M"
Ziky neni normální. Narozdíl od Mirky nehraje na bicí, nejezdí na šerm
a nemá samý jedničky, popřípadně dvojky.
Nenosí domácí úkoly, je drzá, arogantní a bezautoritativní.
Nechodí do devítky a osmačky jí neříkaj "Hele prosímtě,
co mam dělat s timhle příkladem?" a následně "Ty si génius,
měli sme to v písemce a já díky tobě dostala za jedna".
Nenosí brambory ze sklepa, když jí staroušky řeknou.
Nemá svuj vlastní pokoj a hadry z Nosferatu. Nemá smysl pro pořádek.
Má psychopatické nápady, zvrácené myšlenky a ehmnumělecký talentehmn.
Je strašně oblíbená (ironie, samozřejmně) a vyhledávaná osoba,
známá svojí přívětivostí nebo tak něco.
Jediný co máme společnýho je styl hudby. Čímž si taky už nejsem jistá.
Ale základ je pořád stejnej.
Nepatrně mě sere, že si vedle ní přídu jako nic.
Ale to je v pohodě - sem zvyklá.


Odcházím, bez rozloučení. Umírám, usínám. Vyberte si, vyperte si..
Plácam, mizim.
 


Komentáře

1 Venom Venom | E-mail | Web | 19. května 2010 v 20:33 | Reagovat

Hm, koks je lákavej. Ale pořád tu je to nebezpečí že budeš závislá i po prvním užití drogy, což by bylo mega blbé, když si vybereš tu nejdražší drogu. Jinak to vypadá že v každé rodině se někomu nadržuje. Tady si táta jí a spí kdy chce, kupuje si co chce a my musíme kolem něj chodit po špičkách. To tvoje oblečení zní sympaticky :) taky ráda nosím něco nepravidelného, ať už je to každá podkolenka jiná, nebo asymetrickej účes. Inu drž se a hodně zdaru.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.