cd
ce



MENU




Nasadit okovanou masku,
plakat nad něčím, co není,
čekat až hrom uhodí do blesku,
doufat, že se něco změní.

Obklopen temnotou,
bouře nezuří jen venku,
prázdnem a samotou,
v rukou drtit prázdnou sklenku..

Listopad 2010

Sníh - tak a je to tady..

29. listopadu 2010 v 20:30 | Ziky O. |  Milý Deníčku...
Stejně jako odešel Podzim, odešla má nálada.
Stejně jako přišla Zima, přišel nemocný stav.

Papírové kapesníčky, prášky, čaj, hudba. A můj Deník.

..a opět.

24. listopadu 2010 v 13:54 | Ziky O. |  Milý Deníčku...
Sebestřednost.
Není to zlozvyk, je to vlastnost. Přirozený jev.
Většiny? Ne. Pouze všech.
Tenhle jev vidím neustále kolem sebe, ve všech.
V mých nepřátelích, v mých milovaných i ve mě samotné.
Kde se to bere? Řekněte mi - proč to tak je?
Žádám vysvětlení. Hned teď. Dnes, né zítra.
Protože už zítra bude možná pozdě.
Pozdě pro vás, ne pro mě. Možná pozdě pro mě, ne pro vás.
Kde to žijeme?

Nechápané a nepochopitelné. Nepochopená já.

23. listopadu 2010 v 20:26 | Ziky O. |  Milý Deníčku...
Sobectví. Tak nesnesitelné sobectví.. kde se to v nás bere?
Slzy a pláč, výčitky a pocity křivdy
Tak se klidně kousněte do prdele, protože já k vám nechci patřit.
Zavírám dveře a odcházím. Navždy.
Skáču z otevřeného okna. Rozpřáhnu ruce, zavřu oči a budu plakat.
Těch posledních pár vteřin, než dopadnu na tvrdou zem, se budu usmívat.
A zemřu s úsměvem na rtech. Ale se zlobou v srdci.

Co je to "duše"?

17. listopadu 2010 v 20:20 | Ziky O. |  uzamčeno
Seděla jsem ve vaně a koukala na prsty svých nohou.
Co je to "duše"? ptali se.
Co jsem jim měla odpovědět?
Mohu jen přemýšlet, a ptát se.
Dělám obojí.

Ptala jsem se. Nejen jednoho člověka, ale více lidí.
Zde jsou jejich odpovědi na mou otázku.

Přátelství - pár vět, tak trochu nevšedně

13. listopadu 2010 v 15:33 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Pro mě je přátelství vším.
Jako Tři Symboly..
Dvojče jako vzduch, který denně dostávám do plic, abych mohla žít.
ZeeZo jako kouř ze životokazičů, který denně dostávám do plic, abych mohla zemřít.
Dens jako stromy, pod nimiž každ den procházím, abych se mohla cítit svobodná.
přátelství
Pro mě je přátelství jako dotknout se motýla..

Dvakrát tygr, co není tygrem..

13. listopadu 2010 v 15:27 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Jedni mu říkají Garfield
a ti druzí Meron.
Tygr 1

Ale pro mě to je navždy Flegmoušský Tygře x)
Tygr 2

Zbloudilá

13. listopadu 2010 v 15:23 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Zbloudilá

Ztracená, běžící, bloudící, zmatená. A mrtvá?

13. listopadu 2010 v 15:19 | Ziky O.
Ztracená ve svém vlastním vysněném světě.
Utíkám. Bloudím. Jsem zmatená. Umírám?
Ziky - umírám?

Příběh jednoho mentálovitého a metalovitého psa a jeho míčku..

13. listopadu 2010 v 15:15 | Ziky O. |  Zachyceno fotoaparátem
Existuje jeden metalovitý pes, zvaný Metál.
Nikdy neopustí svůj zelený dentálový míček,
snad jen, šlo-li by o pískací míček nafukovací,
určený jen pro jednu činnost - koupání.
A pakliže, pupíci, se metalovitý Metál dostane na pole
a cítí zde džuznu jakéosi hlodavce, neváhá svůj míček zelený
ztratit uprostřed pole a pak ho nenajít dvě hodiny.
Je to metálovitý a mentálovitý Metál.
A já ho žeru.
Metál 007

A výsledek prvního dopisu?

5. listopadu 2010 v 6:51 | Ziky O. |  Vrah
Zvláštní. Velice. Nečekala jsem, že to pochopí už z prvních vět.
Nechtěla jsem. Příště budu vypočítavější.
Zkus to.

Jeho reakce, jenž se vůbec reakcí nazývat nedá,
vůči obsahu, vůči mě, mě velice zaskočila.
Zmátla, totálně. Galakticky a geniálně.
Je to to, co chceš?!
Už netrpím. Ale proč? Proč když jsem to začala milovat?
Proč ne předtím, proč ne později?
Mám hlavu plnou otázek, které bych nikdy nepoložila.
Bát se odpovědí.
Tak proč, kurva proč?!

Chci se ptát. Nechci odpovědi.
Chci všechno. Nechci nic.

Už vím, že to ví. Ale bez vyjádření.
Má cenu pokračovat? Kde je chyba?
Proč?
Chcípni. Táhni. Nečum. A drž hubu.
Proč?

Skončíme v Pekle.
Každý jinde, každý sám. Daleko od sebe.
Třeba to tak má být. Nemohla bych.

Umírám? Bloudím. Jsem ztracena? Žiji.

Paranoidní

4. listopadu 2010 v 12:18 | Ziky O. |  Psáno centropenem
Spálíme poslední most.
Poslední pojítko mezi námi,
poslední pojítko mezi dvěma břehy hluboké a rozbouřené řeky.
Pravda jako zbraň hromadného ničení. Pravda jako viník.
Stavíme zeď. Psychiatrická léčebna.

První oficiální sdělení? Ano, první dopis..

3. listopadu 2010 v 20:36 | Ziky O. |  Vrah
Metallica - Nothing Else Matters.
A proč? Je to něco jako naše píseň.
Ale to on neví. Je tolik věcí, co neví.
A proto tenhle dopis.
Dopis, který se nejspíš ani neodhodlám poslat.

Čtěte níže...